|
|
|
|
| LEADER |
01605nam a2200265 a 4500 |
| 001 |
145420 |
| 005 |
20220316211636.0 |
| 008 |
190623s2018----------------u-------cze-d |
| 020 |
|
|
|a 9788075774354
|
| 040 |
|
|
|e AACR2
|9 1
|b cze
|
| 100 |
1 |
|
|a Backman, Fredrik,
|d 1981-
|4 aut
|
| 245 |
1 |
0 |
|a A každé ráno je cesta domů delší a delší /
|c překladatel Helena Matocha
|
| 250 |
|
|
|a 1. vyd.
|
| 260 |
|
|
|a Brno :
|b Host,
|c 2018
|
| 300 |
|
|
|a 78 s.
|
| 500 |
|
|
|a I loučení bolí méně, když na ně nejste sami. Malý Noah s dědou chodí sedávat na lavičku a povídají si. Pod lavičkou rostou hyacinty, stejné, jaké děda kdysi pěstoval pro babičku. Děda s Noahem si můžou povídat úplně o všem. O všech otázkách spojených se životem a vesmírem, závažných i nicotných. Při rozhovorech s vnukem si děda vždycky vzpomene, jak se zamiloval do babičky a jak o ni ve stáří přišel. Zatím ji pořád vidí před sebou a děsí se dne, kdy si ji už nebude moci vybavit. Cítí, že jeho svět se mění. Proto by rád zůstal s Noahem na lavičce, kde je stále ještě obklopuje pronikavá vůně hyacintů. Jenže zachytit vzpomínky je čím dál těžší a oba se musejí naučit tomu vůbec nejtěžšímu: umění se rozloučit.
|
| 650 |
0 |
4 |
|a stáří
|
| 650 |
0 |
4 |
|a vzpomínky
|
| 650 |
0 |
4 |
|a Alzheimerova choroba
|
| 653 |
|
|
|a švédské novely
|
| 700 |
1 |
|
|a Matocha, Helena
|4 trl
|
| 942 |
|
|
|c KN
|
| 999 |
|
|
|d 145420
|
| 993 |
|
|
|0 0
|1 454160003735
|4 0
|6 B
|7 0
|9 176513
|b 0
|c 3735
|d 2019-06-23
|e 8
|f UNETICE
|g B
|h 171.00
|j 0
|l UNETICE
|m 2
|n 0
|r 2023-10-04
|s 2023-09-06
|t 6
|w 2022-03-16
|y KN
|v V
|
